Králíci v Norsku
11.DEN
Pondělí 16.července
Ráno jsme se šli kouknout na vodopád Tvindefossen, nafotili jsme milión fotek a pod vodopádem jsme se nasnídali. Když jsme se vraceli k autu, tak najednou vylezlo sluníčko. Smazali jsme tedy ten milión fotek a nafotili nový milión se sluníčkem 🙂 Tvindefossen je hned u silnice, takže se tam začaly sjíždět autobusy narvaný důchodcema, tak jsme rychle vyjeli.
Další nás cíl bylo městečko Flam. Flam je vyhlášený železnicí, která prochází krásnou přírodou a má celkem 20 ručně hloubených tunelů. Původně jsme se po ní chtěli projet nebo alespoň podél ní na kole, ale nestíhali jsme, tak jsme si prošli alespoň centrum – nádraží a přístav. Koupili jsme pár pohledů, vyfotili parník a jeli dál.
Kousek za Flamem jsme vjeli do nejdelšího tunelu na světě! Tunel měl délku 24,5km a byla v něm tři barevná odpočívadla. Jinak to ale byla pěkná nuda..
Kousek za tunelem jsme zastavili na pěkném odpočívadle. Pokecali jsme s jednou českou penzistkou, která byla na dovolený s manželem a v Norsku byly už 33.den a ještě tak měsíc tam plánovali zůstat 🙂 Taky nám řekla, že za ty roky, co tam jezdí, ještě tak mizerný počasí nezažila..
Pokračovali jsme v cestě, měli jsme namířeno k ledopádu Briksdalsbreen, který byl součástí největšího evropského ledovce Jostedalsbreen. Cestou jsme zastavili u ledopádu Boyabreen, který byl vidět od silnice. Nafotili jsme pár fotek, nabrali pitnou vodu z ledovcové řeky a umyli si nohy v ledovém jezeře.
Projeli jsme pár tunelů (zajímavé na norských tunelech je to, že když z něj vyjedete, je úplně jiný počasí, než když jste do něj vjížděli) a pak jsme zamířili do kopce směrem k ledopádu Briksdalsbreen.
Jenže po pár kilometrech nás zastavil silničář, že prej dál nemůžeme, protože tam spadnul velkej kámen a silnice je neprůjezdná. Takže nám nezbylo nic jiného než to objet jinudy, trochu delší cestou. Museli jsme na trajekt do Ande, na který jsme čekali dvoukilometrovou frontu!
K ledovcovému splazu Briksdalsbreen jsme dorazili už za šera. Na parkovišti se nesmělo kempovat a cesta měla trvat cca 45minut, tak jsme rychle vyrazili. Přes den to tu je asi velkej Václavák, u parkoviště obrovský obchody se suvenýrama, restaurace, mola se schůdkama, pomocí kterých lezou důchodci na speciální terénní čtyřkolky. V době, kdy jsme tam šli, nebyla nikde ani noha 🙂
Od parkoviště jsme ujeli asi 2km a zakempili u silnice vedle tunelu. I přes mlhu, která byla všude kolem, jsme měli pěkný výhled na ledovec.
Náhodná fotka
