Králíci v Norsku
13.DEN
Středa 18.července
Ráno, než začlo opět poprchávat, jsme usušili stan a pokračovali dál v cestě k Trolí stezce. Na chvíli jsme se zastavili na odpočívadle s vodopádem, ale dlouho jsme se nezdrželi. U vodopádu autobusy s důchodcema, všude beton, ocelové chodníčky se zábradlím, přímo u vodopádu velká restaurace s obchodem… Nádherná norská příroda 🙂
Když jsme se blížili k Trolí stezce, řekli jsme si, že se ještě projdeme, než začne další václavák, a zastavili jsme na skále, kousek od rozcestníku. Bylo tam dost sněhu, tak jsme do něj zapíchli poslední dvě české plechovky s pivem. Mapu jsme neměli, zvolili jsme směr, který se nám líbil nejvíc, a vyrazili. Hopsali jsme přes močály a kluzké kameny až jsme dohopsali kousek nad vyhlídkou Trollstigen.
Poprvé nám v Norsku dokonce svítilo sluníčko, tak jsme si užívali výhled. Bylo vidět všech 11 serpentýn Trolí stezky a s nikým jsme se nemuseli mačkat. Došli jsme ještě kousek k malému vodopádu, vyfotili jsme si duhu, která se zrovna objevila, a zkratkou jsme přišli na přeplněnou turistickou vyhlídku. Vyfotili jsme duhu z jiného úhlu, koupili jsme si lentilkovou zmrzlinu a rychle se vrátili k autu. Sbalili jsme vychlazená piva a sjeli serpentýny Trolí stezky. Celou cestu dolů jsme fotili jako japonci a brzdili tak provoz 🙂
Trolí stezka bylo nejsevernější zajímavé místo, které jsme navštívili. Ještě pár kilometrů jsme jeli na sever, ale pak už se silnice stočila na jih a pomalu jsme se začali vracet domů.
Na čtvrtek dopoledne jsme měli objednaný rafting, museli jsme tedy ujet ještě skoro 200 kilometrů. Cestou jsme potkali ukazatel na Kylling Brua – jeden z nejznámějších železničních mostů v Norsku (začal se stavět v roce 1913). Měli jsme čas, tak jsme si řekli, že uděláme Drobkovi radost, chvíli počkáme a vyfotíme mu most i s vláčkem. Jenže to jsme netušili, že ani po dvou hodinách čekání žádný vlak nepojede! Tak jsme vyfotili most alespoň samotný a jeli dál…
Udělali jsme ještě pár krátkých zastávek, na benzíně koupili brambůrky a uhnuli z hlavní silnice někam na okresku. Tam jsme potkali turbo traktor, který po úzké silnici drandil šedesátkou, a o kousek dále sobolosa!! Nevěděli jsme, jestli je to sob nebo los, podle obrázků to ale byla asi losice 🙂
Spali jsme na odpočívadle kousek od vesnice Heidal, kde jsme měli sraz s rafťákama.
Náhodná fotka
