Kolem deváté nás probudil rámus aut. Nasnídali jsme se, vysušili stan a vyrazili dále. Měli jsme v plánu ujet asi 600 km do Dánska na útesy Mons Klint a u nich přespat. Cestou jsme si zajeli na okružní jízdu městem Goteborg a zastavili jsme se až v Halmstadu. Prošli jsme se k moři, opláchli nohy, nasbírali jsme pár mušlí a na chvíli jsme si odpočinuli.
Po asi hodinové pauze jsme pokračovali dál. Nabrali jsme ještě benzín, abychom dojeli přes most Oresund Bron do Dánska. Most byl parádní, měří 7845 metrů, za ním je 4km dlouhý umělý ostrov a pak tunel pod mořem dlouhý 3,5km. Celkový přejezd je dlouhý 16km a Oresund Bron je tak druhý nejdelší pevný most v Evropě.
V Kodani jsme odbočili k poloostrovu Mon, na který jsme jeli přes pěkný starý most. Podle místních ukazatelů bylo těžké se orientovat, ale kolem osmé hodiny jsme konečně dojeli do cíle.
K útesům Mons Klint vedlo dlouhé dřevěné schodiště. Dole byla pěkná kamenitá pláž. Přemýšleli jsme, jak je to s přílivem a odlivem, protože jsem v jednom cestopisu četl, že někdo se tudy procházel v době přílivu a zpátky musel doplavat 🙂
Šli jsme dál po liduprázdné pláži směrem k zapadajícímu slunci, až jsme došli k druhým schodům. Už se stmívalo, tak jsme vyšli po schodech a lesem jsme šli k autu. Jenže v lese byla tma jako v pytli, nebylo vidět na krok a už jsme se báli, že se k autu nedostaneme. Pak jsme ale došli k prvním schodům a zahlédli jsme prosvítat světlo lapmpy u parkoviště.
Původně jsme chtěli přespat v přístřešku, který byl zakreslený v mapě, ale nemělo cenu ho v té tmě hledat. I když všude byly cedule „zákaz kempování“, přespali jsme pod širákem vedle auta. Usnout nebylo snadné, protože rackové v okolí řvali jako pominutí!