Králíci v Norsku
17.DEN
Neděle 22.července
Z posledního dne už nemáme zápisky, ale nic zvláštního už jsme cestou nepotkali. Těšili jsme se domů na sprchu a na postýlku. Před Leipzigem jsme zastavili na procházku po přírodní rezervaci Telfesmauer u vesnice Timmenrode. Telfesmauer neboli Čertova stěna je asi 20km dlouhé pískovcové pohoří. Prošli jsme se asi na dvě hodinky a jeli dál..
Konečně doma! Přejezd hranic do Čech by poznal i slepý. Silnice už nebyly hladké a bez děr, okolo silnic bordel, spousta cikánů.. Když jsme stavěli v Teplicích na jídlo, dvakrát jsem kontroloval, jestli máme zamčené auto! 🙂
Shrnutí naší cesty:
Norsko je nádherná země. Krajina je úplně jiná než ve střední Evropě. V první chvíli nám všechno kolem přišlo tak úžasný, že jsme museli pořád fotit. Vodopády na každém rohu, nádherné fjordy, když opadla mlha, byly vidět neuvěřitelné výhledy.. Lidé jsou vstřícní, usměvaví a všichni umí anglicky (většinou uměli anglicky líp než my!).
Z nejrůznějších průvodců a cestopisů jsme si našli zajímavá turistická místa. Vyplatilo se ale navštívit tato místa brzy ráno nebo pozdě večer, kdy tam nebyly mraky turistů. Plno zajímavých míst bylo hned u hlavní silnice, kolem plno stánků a obchodů, betonové parkoviště, schody, zábradlí a stovky lidí! Takovéhle atrakce postrádají kouzlo a je mnohem lepší vyrazit někam, kde nepotkáte ani nohu.
Cestování autem v Norsku je dost zdlouhavé, dálnice jsou tu jen výjimečně a rychlost je většinou omezena na 80km/h. Ono se tu ale stejně nedá jet o moc rychleji kvůli četným zatáčkám, úzkým místům a podobně. Pořád to chce mít oči na stopkách, někteří řidiči jezdí jako při rallye, hlavně šoféři autobusů a náklaďáků. I když je silnice úzká i pro dva osobáky, náklaďáky se s tím moc neserou a ani nepřibrzdí. Silnice jsou sice úzké a plné zatáček, ale většinou dobře udržované a bez děr. Jenom občas jsme jeli po děravé nebo šotolinové cestě. Velké zdržení může znamenat přejezd trajektem, kterému se při cestování Norskem nevyhnete. Trajekty jezdí v určitých intervalech (15minut – 1h), samotná jízda je pak docela fofr.
Říkali jsme si, že až pojedeme příště, vybereme si mnohem menší oblast, kterou projdeme důkladně a ušetříme tak desítky hodin strávené v autě. A nebudeme brát kola! Ty jsme hlavně kvůli počasí využili jenom jednou a to v přístavu Dánsku.
Počasí je dost deštivé. Nebyl den, kdy alespoň dvakrát nepršelo nebo nemrholilo. Ale lidé, se kterými jsme se bavili, tvrdili, že máme smůlu, že obvykle tam tak špatné počasí nebývá. Sluníčko jsme za celé dva týdny skoro neviděli, začalo svítit až cestou domů.
Další nepříjemností pro nás Čechy jsou ceny. Ceny všeho. Potraviny jsou zhruba třikrát dražší než u nás a benzín je dražší zhruba o třetinu. Do restaurace jsme ani jednou nezavítali, ani jsme nezašli na pivo. Alkohol je v Norsku drahý asi jako v Hiltonu, na benzínce stojí plechovka piva v přepočtu zhruba stovku. Ubytování taky není nejlevnější, proto jsme ani jednou nespali v kempu nebo v hotelu.
Norsko nás tak uchvátilo, že příště jedeme znovu!
Králíci
Náhodná fotka
