Králíci v Norsku
2.DEN
Sobota 7.červenceRáno pěkně pražilo sluníčko, takže jsme vstávali brzo, sbalili jsme saky paky a šli jsme si prohlédnout větrné mlýny. Strávili jsme tam celé dopoledne, protože mlýnů tam bylo opravdu hodně. Muzeum zřídil místní farář, nechal tam postavit mlýny z nejrůznějších koutů světa a pár kostelů. Jenom český větrný mlýn tam nebyl 🙂
Z Gifhornu jsme se napojili na původní trasu a drandili na Hamburg. Kousek před ním jsme se ale stavili prohlédnout si sakra velký nádraží v Seevetal–Maschen, abychom Drobkovi přivezli pár šotofotek. Velikost nádraží nás ohromila, vůbec nebylo vidět, kde končí, a vlaků tam bylo asi milión!
Před Hamburkem nás zastihla hodně přísná bouřka, po dálnici tekly proudy vody a nebylo vidět ani pět metrů před sebe. Než jsme dojeli do Hamburku, počasí se trochu umoudřilo, takže jsme se rozhodli, že si to tam trochu prohlédneme. Po půl hodině jsme našli místo na parkování – zajeli jsme do podzemních garáží, nikde ani noha, dveře měly kliky jenom z jedné strany, vypadalo to zvláštně, přesto jsme tam auto nechali a vyrazili do centra. Mysleli jsme si, že se projdem tak na hodinu, ale jenom samotná cesta z garáží nám zabrala asi půl hodiny. Potom jsme se motali uličkami, než jsme došli k vodě a k prvním přístavům. To už začal foukat vítr a lehce poprchávalo. Poporchávalo čím dál víc, až z toho byla další krutopřísná bouřka, takže jsme promokli jak slepice. Dál už to stejně nešlo, u Labe cesta končila, tak jsme to zkratkou vzali k autu. Najít auto byl taky oříšek, všechny ulice vypadaly stejně a vchod do parkoviště nebyl nijak označený. Nakonec jsme to nějak zvládli, vymotali se z parkoviště, ale moc daleko jsme nedojeli, protože v centru byl nějaký průvod hipíků, takže samá uzavírka a kolony na sto let.
Když jsme se konečně z Hamburku vymotali a procpali, pomalu jsme hledali místo na koupačku a na jídlo. To jsme našli asi po sto kilometrech u jezera Wittensee. Krásná písčitá pláž, čistá voda a skoro bez lidí. Dalo by se tam i spát, ale my jsme chtěli dojet až do Dánska a přespat někde u moře. K moři jsme ale nedojeli, před dvanáctou jsme to zapíchli někde v poli, podle mapy kousek od moře, ale za kopcem. Bylo jasno, takže jsme ani nestavili stan a spali pod širákem.
Náhodná fotka
